|
 Ostrovy jsou snad to nejkrásnější z celého Skotska.
Nedaleko Glasgow se poměrně blízko pobřeží nachází malý ostrov Arran,
který je prý "Skotskem v miniatuře", neboť se lze na jeho malé ploše
seznámit se všemi typy dramatické skotské krajiny. Severní část je
hornatá, vhodná pro trekking, proto bývá srovnávána s pevninskými
Highlands. V jižní části je terén mírnější, se svými zalesněnými údolíčky
se podobá typické krajině jižního Skotska. Návštěva ostrova Arran je
vhodná pro cestovatele, kteří nemají mnoho času, ale chtějí ze Skotska
poznat co nejvíce.
Z Glasgow do Adrossanu je to vlakem necelá hodina jízdy, obdobně tak jako
po silnici autem. Tamodtud jede čtyřikrát denně přívoz do největšího města
ostrova Brodick, plavba trvá další hodinu, trajekt převáží i auta. Na
ostrov se dá přes léto dostat také od severu, do vesnice Lochranza
připlouvají přívozy z Claonaigu na poloostrově Kintyre.
Ostrůvek (cca 32 na 17km) pověstný svojí krásou a pestrostí přírody jsme
si k víkendovému výletu vybrali za pozdního jara 2005, když nám končily
studijní pobyty v Glasgow (Jarka) a Edinburghu (já). V pátek jsme brzy
ráno vyjeli a před 11 již vystupovali na ostrově, strmé hory se aleschovávaly v mracích a poprchávalo. Zdálo se však, že se to roztrhne, tak
jsme vyrazili na nejvyšší horu ostrova Goatfell (874m). Okolo zátoky
Brodick Bay, kde se prý dají občas zahlédnou tuleni, a hradu s rozlehlým
parkem, se z přístavu popojde na úpatí hor. Následují asi dvě hodiny
slušnýho stoupání, pro nás navíc v dešti, který se spustil. Déšť a nízké
mraky vytvořily mlhu, že nebylo vidět skoro na krok, z které se na chvíli
těsně u cesty vynořili dva jeleni. Chvíli jsme na sebe strnule koukali, a
pak každý pokračoval svým směrem.
Na vrchol jsme se vyškrábali značně zpocení, ačkoli bylo vcelku chladno.
Nevyčasilo se, spíše naopak, lilo, foukal vítr jako blázen a skrz mraky
jak smetana bylo vidět tak na 10 metrů. Z pověstných výhledů na ostatní
ostrovy, celé Skotsko (zejména Ben Lomond) a i pobřeží severního Irska
nebylo nic.
Byla pěkná zima, tak jsme hned pokračovali, jinou cestou po jakémsi strmém
hřebeni, ze kterého jinak musely být také nádherné výhledy. Nás zatím ale
jen silný vítr bičoval deštěm a vidět nebylo nic. Šli jsme směr vesnička
Sannox, ale neviděli vůbec kam. Nikde ani noha, občas jsme si připadali
zcela ztraceni, až jsme nakonec cestu ztratili, nebo z ní spíše raději
sešli, nebyl to úplně dobrý pocit chodit po neznámých ostrých horách a
nevidět takřka na krok.
Sestupovali jsme přímo dolu svahem do údolí Glen
Sannox. Až skoro na dně jsme vystoupili z mraků, a najednou se rozevřel
pohled na krásné zelené údolí končící u moře, super!! Sešli jsme na cestu
a rozmáčenými vřesovišti došli do malebné rybářské vesničky Sannox.
Tam se nám podařilo stopnout první auto, na které jsme mávli a popojeli na
sever do Lochranzy, kde jsme celý mokří a prokřehlí přespali raději v
hostelu (tedy v B&B usmlouvané bez breakfast za cenu hostelu, protože v
hostelu bylo plno). Teplá sprcha a načechrané peřiny potěšily tělo i duši.
Lochranza je pěkná vesnička u zátoky s zříceninou hradu ze 13. století a
destilerií Isle of Arran Distillery. Ráno jsme ji prošli a vyrazili na
výlet údolími opět směr vnitrozemí. Nejdřív bylo vcelku hezky, pak se ale
zase rozpršelo a šli jsme proti silnému větru. Třetinu energie
spotřebovávala chůze proti větru, třetinu vyškubávání bot z lepivého
bahna, mokřadů a rozmáčených vřesů a na postup vpřed tedy již moc
nezbývalo. Šli jsme pomalu a bylo to vyčerpávající, stoupali jsme podél
říčky údolím Gleann Easan Biorach. Cestou jsme museli přecházet rozvodněné
potoky přitékající z boku, což znamenalo se škrábat stovky metrů do stráně
a hledat místo, kde se dá potok přejít. Pak s těžkým batohem na zádech po
kluzkých kamenech přeskakovat hektolitry rozbouřené ledové vody, a zas se
vrátit na cestu. Byly to snad nejhorší podmínky, co jsem kdy kde vůbec
zažil!!
Takto jsme se vyškrábali k jezírku Loch na Davie uprostřed hor. Chtěli
jsme jít dále údolím Iorsa na západní pobřeží a klidně i někde přespat ve stanu, ale
podmínky byly vskutku značně nehostinné, tak jsme se přehoupli přes sedlo
do dalšího údolí Gleann Diomhan - Gleann Catacol, a tím sešli na sever.
Krajina a příroda je na ostrově ale evidentně nádherná, i když mi ji
viděli jen zřídkakdy, škoda.
Od shluku farem u mořského pobřeží zvaných Catacol jsme zas stopem
popojeli do Lochranzy. Pršelo stále, peněz jsme moc neměli, času už také
ne a chuti ke spaní ve stanu už vůbec, tak jsme se rozhodli pobyt na
ostrově zkrátit a do Glasgow se vrátili už v sobotu večer. Ale chození v
horách jsme si užili bohatě a byl jsem unavenej, jak kdybychom tam byli
týden!! Deště, mlhy a větru jsme si také užili náležitě!!
Stop byl opět neuvěřitelnej, jelo se hned. Ze tří pokusů na ostrově jsme
jeli 2krát prvním autem, na které jsme mávli a jednou druhým, neboť do
prvního bychom se nevešli :) Na ostrově tedy také funguje poměrně
frekventovaná síť autobusových linek, ale za ty libry... V Brodicku jsme
si v kavárně dali kafe a muffina a lodí a vlakem se vrátili do Glasgow.
Původně jsme chtěli na ostrově strávit 3 dny chozením po horách na severu,
ale zdařilo se to jen zčásti. Holt západní pobřeží Skotska je příliš
vlhké, často prší a je bičováno větry. Hory tam ale stojí za to.
V jižní části ostrova jsou i další pozoruhodnosti, na jihozápadě se
nachází šest kamenných kruhů, z nichž nejimpozantnější je Machrie Moor z
pískovcových desek starých zhruba 6000 let, nedaleko je také jeskyně
King´s Cave. Na jihu u obce Lagg je pak pohřební mohyla Torrylin Cairn,
jejíž stáří přesahuje 4000 let, a dále rezervace Southbank Farm park, kde
chovají mimo jiné zakrslé kozy a známý huňatý náhorní skot. Na jihovýchodě
lze navštívit vodopády Glenashdale Falls nebo jeskyni Giant´s Graves.
Ostrov také nabízí písčité pláže, procházky u moře, další zříceniny hradů,
hospody a puby a výlety po mnoha stezkách a cestách horami, údolími a
mokřady na jihu i severu (na severu je doporučená např. trasa k jezeru
Coire Fhionn Lochan). Hlavní silnice vedoucí okolo ostrova po pobřeží pak
nabízí pro cyklisty příjemnou okružní jízdu - 90km (57mil). A nakonec v
zátoce u městečka Lamlash leží kousek od pobřeží Svatý ostrov (Holy
Island), který patří tibetskému středisku Samye Ling, klášter povoluje
jednodenní návštěvy.
|
