Praktická kapitola o zdraví při cestování do odlehlých koutů světa a především do hor je v průvodci Lonely Planet TREKKING V NEPÁLU od Stana Armingtona, 2001, český překlad 2003. Kapitola ZDRAVÍ (str. 103-132) napsaná dr. Davidem R. Shlimem uvádí dobré rady o očkování, hygieně, jídle a vodě, diagnostikování nemocí a jejich ošetřování, výškové nemoci, průjmech, dalších nemocech, úrazech a lécích. Je pochopitelně zaměřená na Nepál, ale většina věcí je obecně platných.

Zde lze stáhnout naskenovanou snadno tisknutelnou verzi ve Wordu (4,2MB).

Lékárnička:

Poznámky k lékárničce:
* na lékařský předpis
- Pokud problémy při samoléčbě po 2-3 dnech neustávají, je třeba vyhledat lékaře.
- Léky mají svojí expiraci, kterou je třeba sledovat, když projde, účinky jsou nižší, nebo mohou i poškodit zdraví. Je vhodné s sebou vozit příbalové letáky, kde si můžou informace přečíst i členové výpravy, kteří lék neznají. Berte léky, které mají co nejméně nežádoucích účinků, a raději takové, které významně neovlivňují pozornost a netlumí dechové centrum. Léky by se neměly zbytečně kombinovat, účinky by se mohly zrušit nebo naopak nepřiměřeně zesílit. Léky nevystavovat extrémním podmínkám (teplo, mráz) a světlu, některé vlhku. Léků chce mít dostatek, po pravidelné užívání několik dnů, pro všechny členy výpravy, atp.
1) Použití antibiotik nelékařem je dost ošidné, proto se doporučuje - pokud je to možné - to před použitím konzultovat s místním lékařem, popř. jej navštívit dodatečně po nevyhnutelném použití antibiotik. Antibiotika se podávají ještě tři dny po vymizení obtíží.
2) Průjmy jsou způsobené různými  patogeny v trávicím ústrojí: bakterie, prvoci, spóry, améby, viry, apod. Dle příčiny (která je pro laika těžko zjistitelná), se musí volit způsob léčby, a druh podávaných léků. Ty se liší na různé kategorie: a) paralyzující střeva a zpomalující jejich činnost (Imodium, Reasec); vhodné pro nutné přejezdy bez možností zastávek, ale dlouhodobě nevhodné, příčina problému zůstává v těle!; b) velké hrubé částice, které na sebe váží "špatnosti" a vodu, a odpraví je z těla ven (Smecta, živočišné uhlí); c) dezinfekční (Endiaron, Ercefuryl), apod. Léky b) a c) lze kombinovat, ale nebrat najednou, nýbrž dávkování prostřídat o polovinu cyklu, léky typu b) na sebe totiž váží vše, včetně léků. Pro všechny druhy průjmů platí, že je třeba držet dietu a především dbát na dostatečný přísun tekutin! Při dehydrataci použít rehydratační sůl, či jiný obdobný nápoj. O hygieně viz Jídlo a voda. Když je příležitost, je dobré obnovit normální floru trávícího traktu, např. jogurtem s bifi florou. Po závažnějších potížích je vhodné si po návratu domů nechat vyšetřit stolici.
Pozn.: Endiaron zpravidla na vážnější mimoevropské průjmy nezabírá, dobře se osvědčil Ercefuryl, který s sebou navíc nenese žádná vážnější rizika.
Pozn. 2: Průjmům se cestovatel v neevropských zemích zpravidla nevyhne, nejčastěji začne 2.-3. den po příjezdu a maximálně po 3-5 dnech odezní. Příčinou nejčastěji bývá špatná hygiena, jiná strava a bakterie v ní (na které není náš trávicí systém zvyklý), klimatické změny, únava a stres, časový posun, apod. Je to nepříjemnost, otrava a komplikace, ale nepředstavuje žádné závažnější zdravotní nebezpečí, pokud tedy není doprovodným jevem jiné, závažnější nemoci (salmonelóza, úplavice, cholera, tyfus, nebezpečné améby, ...)
Pozn. 3: Při průjmových onemocněních ztrácejí účinnost jiné užívané léky, například antimalarika nebo antikoncepční pilulky.
3) Antimalarika se používají v oblastech s výskytem malárie. Berou se buď preventivně každý týden pobytu, jeden týden před a 4 po pobytu v oblasti výskytu, dosti ale zatěžují játra a není vhodné je kombinovat s brzkým těhotenstvím. Nebo se berou ve zvýšeném množství jako léčba při propuknutí nemoci (projevuje se jako horečka, ale se silnými malarickými záchvaty). Prevencí je - mimo braní antimalarik - také ochrana před komáry (ty se zpravidla vyskytují v okolí mokřadů, v ne moc vysokých nadmořských výškách a po západu slunce) - repelent, sítě na oknech, moskytiéry, lehký světlý oděv na co největší plochu kůže, elektrické spirály na odpuzování hmyzu, insekcitidy, atd. 
4) Uvedená lékárnička je skoro ideální stav (pro laika, pro lékaře toho samozřejmě ještě plno chybí) pro všechny případy (a pro pobyt v oblastech daleko od civilizace/lékařského vybavení), 80% medikamentů nebude (naštěstí) s největší pravděpodobností nikdy využito a časem jim vyprší termín použitelnosti. Takže se člověk nemusí trápit, když nemá vše, ono se totiž málokdy povede vše sehnat, nebo je vůbec člověk schopen to mít a nést. Já osobně jsem projel většinu cest jen s paralenem, živočišným uhlím a náplastmi, a přežil jsem to, nicméně je pravda, že vždy někdo ze skupiny většinu věcí měl, kdyby přišlo na nejhorší... Štěstí totiž přeje připraveným!

Další důležité body, které je třeba pro zdravý průběh cestování dodržovat:

Přírodní podmínky:
Je potřeba dbát na nebezpečí při vystavení se extrémním klimatickým podmínkám. To zejména znamená chránit se před ostrým sluncem (úpal, úžeh) - kšiltovka/klobouk, dlouhé rukávy, límec, opalovací krém, balzám na rty a kvalitní sluneční brýle; a mrazem (omrzliny, podchlazení) - teplé oblečení, včetně rukavic a zakrytí obličeje, kvalitní spacák a při chození po sněhu kvalitní obuv. V teplých krajích, na slunci a při fyzické námaze je třeba mít zajištěn dostatečný přísun vody včetně solí a jiných minerálů. Při častém nošení sandálů jsou nohy dlouhodobě vystavené suchu, prachu, horku, atd., na což nejsou zvyklé. Hrozí bolestivé popraskání ztvrdlé kůže na patách, čemuž se dá bránit mazáním, oškrabováním, ale zejména občasným použitím ponožek.
Výšková /akutní horská/ nemoc:
Vážným nebezpečím při pohybu (a pobytu) ve vyšších nadmořských výškách je vysokohorská nemoc. Jejími příznaky je kašel, zadýchávání se, bolesti hlavy, nevolnost, nechutenství, zvracení, únava, ztráta rovnováhy, nespavost, apod. Naopak mírně zrychlený tep a dech jsou přirozenou reakcí na výšku, stejně jako vyšší počet červených krvinek. K vyvarování se problémům spojených s nemocí se doporučuje od výšek 2800-3000m n.m. denně vystoupat a přespávat vždy jen o 300-400m výše než předchozí den (v průběhu dne se může vystoupat výše, ale na noc by se mělo zas klesnout). Pokud je výstup rychlejší, je třeba poté alespoň den setrvat na místě a aklimatizovat se. Jak se říká: "Je lepší být pomalý než mrtvý." Dehydratace situaci výrazně zhoršuje! Pokud se projeví jakékoli příznaky vysokohorské nemoci, je třeba co nejdříve sestoupit do míst, kde se příznaky již neprojevují, a před dalším postupem tam chvíli setrvat. Při nerespektování těchto pravidel hrozí vysokohorský plicní nebo mozkový edém a poměrně rychlá smrt. V žádném případě nepřekonávejte horskou nemoc vůlí, apod. To, jestli je člověk trénovaný či netrénovaný, vysokohorskou nemoc neovlivňuje, mnohem více vrozené předpoklady. Existují léky na vysokohorskou nemoc, které řeší nejakutnější problémy, přesto se i při jejich užití doporučuje sestoupat a respektovat všechna výše uvedená pravidla! Nikdy léky neberte preventivně! Více viz kapitola zdraví zmiňovaná na začátku (str. 110-115).

Jídlo a voda:
Při jídle je třeba dodržovat hygienu, a mít na zřeteli, zda je také alespoň elementárně dodržována v kuchyních restaurací při vaření, mytí nádobí, servírování, atd. Nezávadná by jistě měla být pouze jídla, která projdou varem (pokud se tedy potom nenaservírují špinavýma rukama na ublemcaný talíř). Také se doporučuje vyvarovat se jídlu prodávanému na ulici, sladkostem, nepít nápoje s ledem a veškeré ovoce a zeleninu pečlivě omývat nebo loupat (pozor na saláty v restauracích). Tyto pravidla se snadno říkají, ale těžko se při libých vůních a chutích krásně vypadajícího jídla dodržují .
V mnoha zemích je problém s nezávadnou pitnou vodou. Nejistější je kupovat balenou vodu, ale to něco stojí a ne vždy je to možné. Zárukou je vodu převařit, během minuty varu při 85°C jsou zlikvidovány i ty nejodolnější patogeny, bohužel převařování je časově a energeticky náročné. Dalším způsobem je filtrovaní, ale to zas všechny patogeny zaručeně neodstraní!
Nejvhodnější způsob je tedy chemické čištění, používají se buď přípravky na bázi jódu nebo chlóru. Dříve se prodávali chlórové tablety PHAR-X aqua, které ale byly dost drahé. Nyní je k dispozici prášek Aquasteril, pro cestování je nejvhodnější balení Tramp 20. Stejně jako tablety je dvousložkový, první složka vodu zachloruje, tedy vyčistí (0,5-1h), a druhá odchloruje a zbaví nepříjemného zápachu a chutě po chlóru (0-15minut).
Jód se používá jako roztok (Lugol), krystaly nebo tabletky, měl by být účinnější než chlór, ale i ten plně postačí. V horách se dá bez problémů používat voda z pramenů a potůčků, je však třeba dbát na to, aby nabírání proběhlo na toku co nejvýše, a ne zrovna třeba pod místem, kde do nich močí a se.e dobytek.
O přípravcích na léčbu průjmových onemocnění viz poznámka 2) k lékárničce.

Očkování:
Při častých cestách a hojném očkování je dobré si pořídit mezinárodní očkovací průkaz, zřizují ho ve všech očkovacích centrech.
Takřka do všech zemí je doporučené očkování proti Hepatitidě A, do většiny zemí i proti Hepatitidě B. Je třeba podstoupit tři injekce (každou žloutenku zvlášť nebo obě najednou kombinovanou vakcínou) a očkování je poměrně drahé. Ale hodí se i pro běžný pobyt v ČR a navíc je na celý život (po cca 10ti letech by se ale raději měla zkontrolovat hladina protilátek).
Dále je nutné mít obnovená očkování proti nemocem hrozícím i v ČR aplikovaným v dětství - Záškrt, Tetanus, Dětská přenosná obrna, (Neštovice, Příušnice, Spalničky,) apod.
Do zemí s nižším hygienickým standardem je třeba být očkován na Břišní tyfus, pro cesty i pro pobyt doma se hodí mít protilátky též na Meningokokovou meningitidu (obě očkování jsou na 3 roky a jsou poměrně levné).
Proti Malárii se neočkuje, ale užívají se antimalaraika, a to buď preventivně nebo jako léčba. Antimalarik jsou různé druhy, záleží na oblasti. Také je třeba se chránit před komáry a vyvarovat se místům s jejich velkým výskytem - viz poznámka 3) k lékárničce.
V zemích s výskytem Žluté zimnice je doporučené očkování proti této nemoci. Navíc je také ve všech ostatních zemích od všech cestovatelů přijíždějících z oblastí s výskytem žluté zimnice vyžadována certifikace o očkování proti této nemoci!!
Občas je doporučené očkování proti Vzteklině, očkování se provádí ve 3 dávkách před cestou. Když ale dojde k pokousání nebo je důvodné podezření nakažení, musí se během 2-3 dní začít s očkováním dalšími dvěmi dávkami. Pokud není člověk očkován předem, musí se také neprodleně dostavit na 5 dávek (aplikovaných během 1 měsíce). Ne ve všech zemích jsou vakcíny k dispozici! Při pokousání nebo poškrábání zvířaty je ránu nutno okamžitě omýt vodou a mýdlem a drhnout nejméně půl hodiny, poté ošetřit jódem nebo 40-70procentním alkoholem. Je-li to možné, ulovte podezřelé zvíře a nechte je (pokud možno živé) vyšetřit.
Dále se očkuje proti Choleře, Japonské encefalitidě, Moru, atd. záleží na navštěvované oblasti.
Je třeba myslet na to, že očkování musí proběhnout určitý časový úsek před odjezdem, a že ne všechna očkování se mohou nechat aplikovat najednou.
Více informací o očkování na www.vakciny.net.

Zdravotní pojištění:
Také je třeba zvolit dobré cestovní zdravotní pojištění, ta se liší cenou a pojistnými částkami i podmínkami. Dají se pojistit léčebné výlohy, trvalé následky úrazu, repatriace, atd., některé pojišťovny přidávají i pojištění zavazadel (dát pozor, zda se týká pouze odcizení z uzamčeného pokoje či auta nebo i ozbrojených přepadení) a odpovědnosti za škodu. Pozor také na definice "Vysokohorské turistiky - VHT", "Rizikových sportů", apod., některé činnosti spadají do dražší pojistné kategorie, jiné vůbec pojistit nejdou, záleží na té které pojišťovně. Definováno podle nadmořské výšky, používaného vybavení, atp., vždy je třeba předem řádně pročíst podmínky pojištění.
Zde jsou některé pojišťovny: Evropská cestovní pojišťovna, Generali, Kooperativa, Všeobecná zdravotní, Alpenverein - rakouský alpský svaz (nebo) a Český horolezecký svaz. Pro studenty je výhodné pojištění ke kartě ISIC (350Kč/rok na libovolně výjezdů maximálně ale 30 dní dlouhých), a některé banky poskytují ke svým platebním kartám zdravotní pojištění automaticky nebo za příplatek.
V řadě zdravotních zařízení je ale třeba nakonec platit v hotovosti s tím, že pojišťovna léky a léčbu proplatí zpětně. Také pro záchranné akce je někdy třeba složit zálohu předem nebo se důvěryhodně zaručit, aby záchranná akce vůbec byla započata. Proto je třeba mít v k dispozici i větší hotovost.
Pozn.: Naštěstí jsem nemusel nikdy zkoušet, jak rychle, efektivně a spolehlivě systém zdravotních pojištění v zahraničí funguje, ale nedělám si o tom moc velké iluze, leccos jsem slyšel, a zdá se mi, že by člověk měl dělat maximum, aby se neocitl v závislosti na takovémto pojištění. A když už se to stane, že se stejně bude muset spoléhat především jen sám na sebe, své blízké a především svojí peněženku...

Ostatní:
Vhodné a vysoké boty chrání nohu před vyvrknutím, odřením, kousnutím hada nebo jiného zvířete schovaného v trávě, apod. Dlouhé kalhoty a rukávy chrání kůži jednak před slunečními paprsky, ale také před oděrkami, které se zvláště ve vlhkých a teplých krajích špatně hojí.
Při vstupu do některých zemí mohou nastat problémy s celním odbavením léků, dovoz určitých léků může být zakázán, popř. celníci požadují jejich proclení. Proto je vhodné si od pracoviště, které se zabývá cestovní medicínou, vyžádat potvrzení, že převážené léky jsou určeny výhradně pro léčení a prevenci nemocí cestovatele, popřípadě že jsou životně důležité.
Nesmí se zapomenout také na psychické vlivy a odolnost. Jiné prostředí, hygiena, kultura, podnebí, atd. můžou narušit psychickou pohodu, což je krok vstříc k fyzickým zdravotním potížím.
Samozřejmostí by měla být předodjezdová návštěva zubaře, gynekologa, případně dalších lékařů. Při předpokládaném sexuálním styku s místním obyvatelstvem je třeba se vybavit kondomy (ne všude je lze sehnat, anebo bude mít zboží místní produkce jiné rozměry než evropské), především jako ochranou před nákazou pohlavními nemocemi, a dodržovat veškerá hygienická a bezpečnostní pravidla.
Po návratu ze zemí s větším rizikem získání u nás neobvyklých nemocí a parazitů je dobré si zajít na zdravotní prohlídku a nechat si udělat testy, jestli jste si náhodou nepřivezli nějaký "suvenýr" ve střevech či krvi.
Odkazy: Společnost horské medicíny, -lékárnička, Centrum cestovní medicíny, Samoleceni.cz, atp.