 |
Praktická kapitola o zdraví při cestování do
odlehlých koutů světa a především do hor je v průvodci
Lonely Planet TREKKING V NEPÁLU od Stana Armingtona, 2001,
český překlad 2003. Kapitola ZDRAVÍ (str. 103-132) napsaná dr. Davidem R.
Shlimem uvádí dobré rady o očkování, hygieně, jídle a vodě,
diagnostikování nemocí a jejich ošetřování, výškové nemoci, průjmech,
dalších nemocech, úrazech a lécích. Je pochopitelně zaměřená na Nepál, ale
většina věcí je obecně platných.
Zde lze stáhnout naskenovanou snadno
tisknutelnou verzi ve
Wordu (4,2MB).
|
|
Lékárnička: |
(seznam
je třeba upravit
vzhledem k náročnosti cesty, místu pobytu a počtu členů výpravy) |
léky |
potíže |
osobní léky
|
... |
Paralen,
Acylpyrin... |
mírné bolesti, horečka, nachlazení |
Ibuprofen,
Ibalgin, Voltaren (mast), ... |
silnější bolest,
vyšší teplota, zánět |
univerzální/širokospektrá
antibiotika* -
Pozn.1) |
závaznější problémy
a teploty, bakteriální průjem, vředy, infekce, apod. |
živočišné
uhlí, Ercefuryl*,
Smecta, Imodium *, Reasec*, Endiaron, alkohol >40%, rehydratační
roztok |
průjmy -
Pozn.2) |
pastilky, Mucosolvan
tbl. na odkašlání |
kašel |
nosní kapky |
nachlazení |
(antibiotické) oční kapky
- Visine, Opthalmoseptonex |
alergie, podráždění očí,
cizí těleso v oku, zánět spojivek, sněžná slepota |
framykoin mast, ..., protiplísňový krém nebo prášek,
pudr, antimykotický zásyp či mast |
kožní exém, plísně, houbová onemocnění,
vyrážka, štípance, opruzeniny, jiné kožní nemoci, spáleniny |
antialergika (pilule*
- Zyrtec..., mast - Fenistil...,
i kapky) |
alergické reakce |
antimalarika* (Delagil,
Lariam...) |
malárie, prevence před malárií
- Pozn.3) |
náplasti,
dezinfekce (Septonex, Jodisol), (sterilní čtverce), obvaz, (vata) |
odřeniny, otevřené rány,
puchýře, |
papírové stehy (lze je nahradit
vystřiženou
"mašličkou" i z obyčejné náplasti) |
otevřené rány, tržné rány,
pořezání |
obinadlo, šátek |
zlomeniny, vykloubení a jiné
úrazy |
rehydratační sůl,
roztok (glukosa 20g, NaCl 3,5g, KCl 1,5g, Soda bicarbona 2,5g -
rozpustit v 1l nezávadné vody) |
dehydratace |
... |
úžeh |
sterilní injekce a jehly |
v zemi s
hygienickými nedostatky ve zdravotnictví |
tlusté jehly |
při dušení, prudké alergické
reakci v oblasti ústní a krční |
přípravek na čištění vody
- viz
Jídlo a voda |
nepitná či zdravotně závadná
voda |
multivitamíny
|
nedostatek vitamínů, nedobrá
chuť vody |
nůžky, šicí jehla, pinzeta, jelení lůj,
opalovací krém, balzám na rty s UV filtrem, kšiltovka/klobouk, sluneční
brýle, repelent (většinou bývají nejúčinnější ty místní), na skupinu se
hodí teploměr |
více viz
seznam co s sebou |
|
|
Poznámky k lékárničce:
* na lékařský předpis
- Pokud problémy při samoléčbě po 2-3 dnech neustávají, je třeba
vyhledat lékaře.
- Léky mají svojí expiraci, kterou je třeba sledovat, když projde, účinky
jsou nižší, nebo mohou i poškodit zdraví. Je vhodné s sebou vozit
příbalové letáky, kde si můžou informace přečíst i členové výpravy, kteří
lék neznají. Berte léky, které mají co nejméně nežádoucích účinků, a
raději takové, které významně neovlivňují pozornost a netlumí dechové
centrum. Léky by se neměly zbytečně kombinovat, účinky by se mohly zrušit
nebo naopak nepřiměřeně zesílit. Léky nevystavovat extrémním podmínkám
(teplo, mráz) a světlu, některé vlhku. Léků chce mít dostatek, po
pravidelné užívání několik dnů, pro všechny členy výpravy, atp.
1) Použití antibiotik nelékařem je dost ošidné, proto se doporučuje - pokud
je to možné - to před použitím konzultovat s místním lékařem, popř. jej
navštívit dodatečně po nevyhnutelném použití antibiotik. Antibiotika se
podávají ještě tři dny po vymizení obtíží.
2) Průjmy jsou způsobené různými patogeny v trávicím ústrojí: bakterie, prvoci,
spóry, améby, viry, apod. Dle příčiny (která je pro laika těžko
zjistitelná), se musí volit způsob léčby, a druh podávaných léků. Ty se liší
na různé kategorie: a) paralyzující střeva a zpomalující jejich činnost (Imodium,
Reasec);
vhodné pro nutné přejezdy bez možností zastávek, ale dlouhodobě nevhodné,
příčina problému zůstává v těle!; b) velké hrubé částice, které na sebe
váží "špatnosti" a vodu, a odpraví je z těla ven (Smecta, živočišné uhlí); c) dezinfekční
(Endiaron, Ercefuryl), apod. Léky b) a c) lze kombinovat, ale nebrat
najednou, nýbrž dávkování prostřídat o polovinu cyklu, léky typu b) na
sebe totiž váží vše, včetně léků. Pro všechny druhy
průjmů platí, že je třeba držet dietu a především dbát na dostatečný
přísun tekutin! Při dehydrataci použít rehydratační sůl, či jiný obdobný
nápoj. O hygieně viz
Jídlo a voda. Když je příležitost, je dobré
obnovit normální floru trávícího traktu, např. jogurtem s bifi florou. Po
závažnějších potížích je vhodné si po návratu domů nechat vyšetřit
stolici.
Pozn.: Endiaron zpravidla na vážnější mimoevropské průjmy nezabírá, dobře se
osvědčil Ercefuryl, který s sebou navíc nenese žádná vážnější rizika.
Pozn. 2: Průjmům se cestovatel v neevropských zemích zpravidla nevyhne,
nejčastěji začne 2.-3. den po příjezdu a maximálně po 3-5 dnech odezní.
Příčinou nejčastěji bývá špatná hygiena, jiná strava a bakterie v ní (na
které není náš trávicí systém zvyklý), klimatické změny, únava a stres,
časový posun, apod. Je to nepříjemnost, otrava a komplikace, ale
nepředstavuje žádné závažnější zdravotní nebezpečí, pokud tedy není
doprovodným jevem jiné, závažnější nemoci (salmonelóza, úplavice, cholera,
tyfus, nebezpečné améby, ...)
Pozn. 3: Při průjmových onemocněních ztrácejí účinnost jiné užívané léky,
například antimalarika nebo antikoncepční pilulky.
3) Antimalarika se používají v oblastech s výskytem
malárie. Berou se buď preventivně každý týden
pobytu, jeden týden před a 4 po pobytu v oblasti výskytu, dosti ale
zatěžují játra a není vhodné je kombinovat s brzkým těhotenstvím. Nebo se berou ve
zvýšeném množství jako léčba při propuknutí nemoci (projevuje se jako
horečka, ale se silnými malarickými záchvaty). Prevencí je - mimo braní
antimalarik - také ochrana před komáry (ty se zpravidla vyskytují v okolí
mokřadů, v ne moc vysokých nadmořských výškách a po západu slunce) - repelent, sítě na oknech, moskytiéry,
lehký světlý oděv na co největší plochu kůže, elektrické spirály na
odpuzování hmyzu, insekcitidy, atd.
4) Uvedená lékárnička je skoro ideální stav (pro laika, pro lékaře toho
samozřejmě ještě plno chybí) pro všechny případy (a pro pobyt v
oblastech daleko od civilizace/lékařského vybavení), 80% medikamentů
nebude (naštěstí) s největší pravděpodobností nikdy využito a časem jim
vyprší termín použitelnosti. Takže se člověk nemusí trápit, když nemá vše,
ono se totiž málokdy povede vše sehnat, nebo je vůbec člověk schopen to
mít a nést. Já osobně jsem projel většinu cest jen s paralenem, živočišným
uhlím a náplastmi, a přežil jsem to, nicméně je pravda, že vždy někdo ze
skupiny většinu věcí měl, kdyby přišlo na nejhorší... Štěstí totiž přeje
připraveným! |
 |
Další důležité body, které je
třeba pro zdravý průběh cestování dodržovat:
Přírodní podmínky:
Je potřeba dbát na nebezpečí při vystavení se extrémním klimatickým podmínkám.
To zejména znamená chránit se před ostrým sluncem (úpal, úžeh) -
kšiltovka/klobouk, dlouhé rukávy, límec, opalovací krém, balzám na rty a
kvalitní sluneční brýle; a mrazem (omrzliny, podchlazení) - teplé oblečení, včetně
rukavic a zakrytí obličeje, kvalitní spacák a při chození po sněhu
kvalitní obuv. V teplých krajích, na slunci a při fyzické námaze je třeba
mít zajištěn dostatečný přísun vody včetně solí a jiných minerálů. Při
častém nošení sandálů jsou nohy dlouhodobě vystavené suchu, prachu,
horku, atd., na což nejsou zvyklé. Hrozí bolestivé popraskání ztvrdlé kůže na
patách, čemuž se dá bránit mazáním, oškrabováním, ale zejména občasným
použitím ponožek.
Výšková /akutní horská/ nemoc:
Vážným nebezpečím při pohybu (a pobytu) ve vyšších nadmořských výškách je
vysokohorská nemoc. Jejími příznaky je kašel, zadýchávání se, bolesti
hlavy, nevolnost, nechutenství, zvracení, únava, ztráta rovnováhy,
nespavost, apod. Naopak mírně zrychlený tep a dech jsou přirozenou reakcí
na výšku, stejně jako vyšší počet červených krvinek. K vyvarování se
problémům spojených s nemocí se doporučuje od výšek
2800-3000m n.m. denně vystoupat a přespávat vždy jen o 300-400m
výše než předchozí den (v průběhu dne se může vystoupat výše, ale na noc
by se mělo zas klesnout). Pokud je výstup rychlejší, je třeba poté alespoň den setrvat na
místě a aklimatizovat se. Jak se říká: "Je lepší být pomalý než mrtvý." Dehydratace situaci výrazně zhoršuje! Pokud se projeví jakékoli příznaky vysokohorské
nemoci, je třeba co nejdříve sestoupit do míst, kde se příznaky již
neprojevují, a před dalším postupem tam chvíli setrvat. Při nerespektování
těchto pravidel hrozí vysokohorský plicní nebo mozkový edém a poměrně
rychlá smrt. V žádném případě nepřekonávejte horskou nemoc vůlí, apod.
To, jestli je člověk trénovaný či netrénovaný, vysokohorskou nemoc
neovlivňuje, mnohem více vrozené předpoklady. Existují léky na vysokohorskou nemoc, které řeší nejakutnější problémy,
přesto se i při jejich užití doporučuje sestoupat a respektovat všechna
výše uvedená pravidla! Nikdy léky neberte preventivně! Více viz
kapitola zdraví zmiňovaná na
začátku (str. 110-115).
Jídlo a voda:
Při jídle je třeba dodržovat hygienu, a mít na zřeteli, zda je také
alespoň elementárně dodržována v kuchyních restaurací při vaření, mytí nádobí, servírování, atd. Nezávadná
by jistě měla být pouze jídla, která projdou varem (pokud se tedy potom
nenaservírují špinavýma rukama na ublemcaný talíř). Také se doporučuje
vyvarovat se jídlu prodávanému na ulici, sladkostem, nepít nápoje s ledem
a veškeré ovoce a zeleninu pečlivě omývat nebo loupat (pozor na saláty v
restauracích). Tyto pravidla se
snadno říkají, ale těžko se při libých vůních a chutích krásně
vypadajícího jídla dodržují .
V mnoha zemích je problém s nezávadnou pitnou vodou. Nejistější je kupovat
balenou vodu, ale to něco stojí a ne vždy je to možné. Zárukou je vodu
převařit, během minuty varu při 85°C jsou
zlikvidovány i ty nejodolnější patogeny, bohužel převařování je časově a
energeticky náročné. Dalším způsobem je filtrovaní, ale to zas všechny
patogeny zaručeně neodstraní!
Nejvhodnější způsob je tedy chemické čištění, používají se buď přípravky
na bázi jódu nebo chlóru. Dříve se prodávali chlórové tablety PHAR-X aqua, které ale byly dost drahé. Nyní je k dispozici
prášek Aquasteril, pro cestování je nejvhodnější balení Tramp 20. Stejně jako
tablety je dvousložkový, první složka vodu zachloruje, tedy vyčistí (0,5-1h),
a druhá odchloruje
a zbaví nepříjemného zápachu a chutě po chlóru (0-15minut).
Jód se používá
jako roztok (Lugol), krystaly nebo tabletky, měl by být účinnější
než chlór, ale i ten plně postačí. V horách se dá bez problémů používat
voda z pramenů a potůčků, je však třeba dbát na to, aby nabírání proběhlo
na toku co nejvýše, a ne zrovna třeba pod místem, kde do nich močí a se.e
dobytek.
O přípravcích na léčbu průjmových onemocnění viz poznámka 2)
k lékárničce.
Očkování:
Při častých cestách a hojném očkování je dobré si pořídit
mezinárodní očkovací průkaz, zřizují ho ve všech očkovacích centrech.
Takřka do všech zemí je doporučené očkování proti Hepatitidě A, do
většiny zemí i proti
Hepatitidě B. Je třeba podstoupit tři injekce (každou žloutenku zvlášť nebo
obě najednou kombinovanou vakcínou) a očkování je poměrně drahé. Ale hodí
se i pro běžný pobyt v ČR a navíc je na celý život (po cca 10ti letech by
se ale raději měla zkontrolovat hladina protilátek).
Dále je nutné mít obnovená očkování proti nemocem hrozícím i v ČR
aplikovaným v dětství - Záškrt, Tetanus, Dětská přenosná
obrna, (Neštovice, Příušnice, Spalničky,) apod.
Do zemí s nižším hygienickým standardem je třeba být očkován na Břišní
tyfus, pro cesty i pro pobyt doma se hodí mít protilátky též na
Meningokokovou meningitidu (obě očkování jsou na 3 roky a jsou poměrně
levné).
Proti Malárii se neočkuje, ale užívají se antimalaraika, a to buď
preventivně nebo jako léčba. Antimalarik jsou různé druhy, záleží na
oblasti. Také je třeba se chránit před komáry a
vyvarovat se místům s jejich velkým výskytem - viz poznámka
3) k lékárničce.
V zemích s výskytem Žluté zimnice je doporučené očkování proti této
nemoci. Navíc je také ve všech ostatních zemích od všech cestovatelů
přijíždějících z oblastí s výskytem žluté zimnice vyžadována certifikace o
očkování proti této nemoci!!
Občas je doporučené očkování proti Vzteklině, očkování se provádí
ve 3 dávkách před cestou. Když ale dojde k pokousání nebo je důvodné
podezření nakažení, musí se během 2-3 dní začít s očkováním dalšími dvěmi
dávkami. Pokud není člověk očkován předem, musí se také neprodleně
dostavit na 5 dávek (aplikovaných během 1 měsíce). Ne ve všech zemích jsou
vakcíny k dispozici! Při pokousání nebo poškrábání zvířaty je ránu nutno
okamžitě omýt vodou a mýdlem a drhnout nejméně půl hodiny, poté ošetřit
jódem nebo 40-70procentním alkoholem. Je-li to možné, ulovte podezřelé
zvíře a nechte je (pokud možno živé) vyšetřit.
Dále se očkuje proti Choleře, Japonské encefalitidě, Moru, atd. záleží na
navštěvované oblasti.
Je třeba myslet na to, že očkování musí proběhnout určitý časový úsek před
odjezdem, a že ne všechna očkování se mohou nechat aplikovat najednou.
Více informací o očkování na
www.vakciny.net.
Zdravotní pojištění:
Také je třeba zvolit dobré cestovní zdravotní pojištění, ta se liší cenou
a pojistnými částkami i podmínkami. Dají se pojistit léčebné výlohy,
trvalé následky úrazu, repatriace, atd., některé pojišťovny přidávají i
pojištění zavazadel (dát pozor, zda se týká pouze odcizení z uzamčeného pokoje
či auta nebo i ozbrojených přepadení) a
odpovědnosti za škodu. Pozor také na definice "Vysokohorské
turistiky - VHT", "Rizikových sportů", apod., některé činnosti spadají do dražší
pojistné kategorie, jiné vůbec pojistit nejdou, záleží na té které
pojišťovně. Definováno podle nadmořské výšky, používaného vybavení, atp.,
vždy je třeba předem řádně pročíst podmínky pojištění.
Zde jsou některé pojišťovny:
Evropská cestovní
pojišťovna, Generali,
Kooperativa,
Všeobecná zdravotní,
Alpenverein - rakouský alpský svaz
(nebo) a
Český
horolezecký svaz. Pro studenty je výhodné pojištění ke kartě ISIC
(350Kč/rok na libovolně výjezdů maximálně ale 30 dní dlouhých), a některé
banky poskytují ke svým platebním kartám zdravotní pojištění automaticky nebo za
příplatek.
V řadě zdravotních zařízení je ale třeba nakonec platit v hotovosti s
tím, že pojišťovna léky a léčbu proplatí zpětně. Také pro záchranné akce
je někdy třeba složit zálohu předem nebo se důvěryhodně zaručit, aby
záchranná akce vůbec byla započata. Proto je třeba mít v k dispozici i
větší hotovost.
Pozn.: Naštěstí jsem nemusel nikdy zkoušet, jak rychle, efektivně a
spolehlivě systém zdravotních pojištění v zahraničí funguje, ale nedělám
si o tom moc velké iluze, leccos jsem slyšel, a zdá se mi, že by člověk
měl dělat maximum, aby se neocitl v závislosti na takovémto pojištění. A
když už se to stane, že se stejně bude muset spoléhat především jen sám na
sebe, své blízké a především svojí peněženku...
Ostatní:
Vhodné a vysoké boty chrání nohu před vyvrknutím, odřením, kousnutím hada
nebo jiného zvířete schovaného v trávě, apod. Dlouhé kalhoty a rukávy
chrání kůži jednak před slunečními paprsky, ale také před oděrkami, které se zvláště
ve vlhkých a teplých krajích špatně hojí.
Při vstupu do některých zemí mohou nastat problémy s celním odbavením
léků,
dovoz určitých léků může být zakázán, popř. celníci požadují jejich proclení.
Proto je vhodné si od pracoviště, které se zabývá cestovní medicínou,
vyžádat potvrzení, že převážené léky jsou určeny výhradně pro
léčení a prevenci nemocí cestovatele, popřípadě že jsou životně důležité.
Nesmí se zapomenout také na psychické vlivy a odolnost. Jiné prostředí,
hygiena, kultura, podnebí, atd. můžou narušit psychickou pohodu, což je
krok vstříc k fyzickým zdravotním potížím.
Samozřejmostí by měla být předodjezdová
návštěva zubaře, gynekologa, případně dalších lékařů. Při
předpokládaném sexuálním styku s místním obyvatelstvem je třeba se
vybavit kondomy (ne všude je lze sehnat, anebo bude mít zboží místní
produkce jiné rozměry než evropské), především jako ochranou před nákazou pohlavními nemocemi,
a dodržovat veškerá hygienická a bezpečnostní pravidla.
Po návratu ze zemí s větším rizikem získání u nás neobvyklých nemocí a
parazitů je dobré si zajít na zdravotní prohlídku a nechat si udělat
testy, jestli jste si náhodou nepřivezli nějaký "suvenýr" ve střevech či
krvi.
Odkazy:
Společnost horské
medicíny,
-lékárnička,
Centrum
cestovní medicíny,
Samoleceni.cz,
atp. |
|
|