KUBA 2016 ... připravuje se... 

Home-Cestování   FHG.CZ

 

 

zatím fotky a videa na Fotky-Google/Kuba2016

a mapa, ceny + rozpočet a další RADY A POSTŘEHY níže:

 

 

 

KUBA, HIGHLIGHTS   (RADY A POSTŘEHY)

 

Kuba je ostrov plný slunce, rumu, doutníků, hudby a tance, historických amerických aut a Lad, karibského pobřeží, hor, pralesů, plantáží, milých lidí, Fidela, Che Guevary a revolučních hesel, koloniální historie, čokolády, kávy, červené půdy, endemických přírodních druhů, koňských povozů, pochoutek z ryb a plodů moře...

Kuba je Perla Karibiku, tropický ostrovní stát, největší z ostrovů Velké Antily dlouhý 1275km a široký od 30 do 190km. Dovolená na Kubě rozhodně neznamená pouze pobyt na pláži s drinkem, koloniální a ošuntělou Havanu se starými auty a exotiku Karibiku mixnutou s "exotikou" komunistického skanzenu, ale i hornaté vnitrozemí a bujné pralesy s mnoha příležitostmi, kam se dá vyrazit za dobrodružstvím, přírodou a fyzickými výkony.

Velmi vhodné je umět alespoň trochu španělsky, Kubánci ve většině případů anglicky neumí, zařizování by mohlo drhnout. A hlavně si Kubu víc užijete! Pro lepší poznávání Kuby by to ale chtělo mluvit ještě lépe než cestovatelské základy, naše španělská konverzace byla bohužel omezená, s místními by se dalo více a zajímavě pokecat.

 

Naše volba - doporučení a komentáře: Nechtěli jsme často přejíždět, to je únavné a zabere čas, strávili jsme vždy tři čtyři dny na jednom místě a v okolí. Přejezdy jsme volili raději delší v kuse, ideálně přes noc (Santiago-Trinidad) či letecky (Havana-Baracoa), anebo přímo taxi (Trinidad-Viňales). A byl to dobrý plán.

V Havaně jsme byli dva dny na začátku a jeden na konci, Havana je super, Staré město, rozsáhlá oblast koloniálních monumentálních domů (mimo centrum zchátralých), historická auta! Pevnost Castillo de los Reyes Magnos del Morro doporučuji, muzea mimo Revoluce (to dobré) jsme nenavštívili, na hřbitov Necropolis Cristobal Colon bych se již nehnal, na náměstí Revoluce ovšem určitě ano. A nejlepší je nasávat atmosféru ulic, pěších zón, nábřeží, parků!

Odlehlá Baracoa je skvělá, poklidné rybářské městečko lišící se od zbytku země, v našem případě byl báječný pocit umocněn super ubytováním. Výlet na El Yunque rozhodně ano, NP Alejandro de Humboldt nebyl špatný, ale nic extra (lepší prales je cestou na El Yunque), píše se o variantě ježdění na lodičkách po laguně, to by asi mohlo být lepší. Ještě se nabízí výlety na Boca de Yumurí či cyklisticky po kopcovaté pralesní silnici La Farola, tam jsme nebyli.

Santiago je takový mix koloniální velkoměstské Havany s romantickými barevnými domečky Trinidadu. Kopcovaté centrum je malé a ne na dlouho, ale příjemné s náměstím Parque Cespedes a pěší zónou José A Saco, doporučuji určitě neminout terasu hotelu Casa Granda a park Alameda u zálivu. Za návštěvu stojí i Museo Municipial Emilio Bacardí Moreau. A když už tam budete, nedalekou pevnost Castillo de San Pedro de la Roca del Morro a romantický rybářský ostrov Cayo Granma rozhodně navštívit! Pak bych vyjel do hor Sierra Maestra, viz dále.

Východ země se vlivem zvýšené přítomnosti původních obyvatel černé Afriky a blízkost Haiti a Jamajky liší od zbytku země kulturně, ve způsobu života a barvě pleti obyvatel, i v hudbě a náboženství. A je tam méně turistů.

Trinidad je romantické městečko, dost malé, ale chvíli nasávat starobylou atmosféru uliček dlážděných kočičími hlavami a barevných domů s prejzovými střechami je skvělé, plus posedět s drinkem na schodech na hlavním náměstí. Výlet na kolech k moři byl super, zapomeňte na playa Ancon, stačí Boca nebo lépe pobřeží mez Bocou a Anconem. Do Valle de los Ingenios určitě ano, my jeli taxíkem, kdy se objede více zajímavých míst, alternativa vlakem byla lákavá, ale mimo věže Manaca Iznaga nic z historie cukrovarnictví neuvidíte. Výlet do hor (NP Topes de Collantes) k vodopádu Caburní nebyl špatný, ale asi by se našla lepší místa, dále v hloubi parku v části Parque Guanayara, apod.

Viňales má dvě roviny, nádhernou krajinu s mogoty, honáky na koních a možnostmi výletů, ale trochu přeturistováno a vesnička o ničem. Je blízko Havany a okolí úžasné, vyrazit pěšky nebo na koních do údolí a mezi plantáže je super, klidně i víckrát, a rozhodně doporučuji využít bus hop-on hop-off na jeden den na objetí zbývajících okolních zajímavostí - vyhlídky, jeskyně. Náš jednodenní výlet na Cayo Levisa nebyl špatný, pláž jak z kýčovitého katalogu, ale na šnorchlování bída, kdosi říkal že Cayo Jutía je snad lepší?

Závěrem? Jako vůbec nejlepší (mimo Havany) se říká, že jsou Viňales a Baracoa, a i my měli ten pocit. Bohužel jsou takřka na protilehlých koncích ostrova :-)

 

Co jsme nestihli: Kdybychom měli více času, vyrazili bychom určitě z Bayama do hor Sierra Maestra do Fidelovi vesnice Comandancía de la Plata, za výletem pralesem a horami, a za historií. A stavili bychom se na Pláži Sviní (Playa Larga - Bahía de Coginos) na šnorchlování a za propagandou. Uvažovali jsme také o Cienfuegos a výletu do NP Topes de Collantes z druhé strany k El Nicho, ale po Caburní a Humboldtu by prales byl asi už dost stejný. Zajímavých měst je také více, než jsme navštívili, právě Cienfuegos a také Camagüey, Santa Clara, Sancti Spiritus, Bayamo, atp. Města nás ale více nelákala, myslím, že Havana, Santiago, Trinidad a Baracoa je dobrý průřez všemi velikostmi. Spíše bych ještě zkusil poloostrovy Zapata, Maria La Gorda či Desembarco del Granma se specifickou přírodou nebo hory Sierra Maestra z pohledu nejvyššího vrcholu Kuby Pico Turquino. Za plážemi se jezdí na severní pobřeží, asi lepší Cayo Coco či Cayo Santa María než profláknuté Varadero. A Kuba nabízí i plno lokalit na potápění. A kdo má chuť, je ideální jet za nočním životem, zejména hudbou a tanci salsa & rumba!

 

Trocha zajímavé historie v kostce: Ostrov Kuba byl objeven Kryštofem Kolumbem v roce 1492 při jeho první plavbě. Až o století později ho Španělé opravdu dobývají a zároveň vyhlazují původní obyvatelstvo - Indiány. Následují tři a půl století dovozu otroků z Afriky a Kuba je jádrem španělské moci v Karibiku. Koncem 19. století se začínají objevovat snahy o nezávislost a války Španělů s USA, střídají se vyhlášení nezávislostí a vliv Spojených států, z této doby pochází pronájem zátoky Guantánamo na neurčitou dobu. V letech 1933-1959 (s pauzou) je hlavou státu proamerický prezident Fulgencio Batista, který zejména ke konci období vládne autoritářsky. Proto se rodí různá hnutí bojující za svržení režimu, roku 1953 např. probíhá neúspěšný útok Fidelovců na Moncadu v Santiagu, po kterém jsou uvězněni. Po propuštění díky amnestii se uchylují do Mexika, aby se r. 1956 vylodili z jachty Granma znovu na Kubě, a vedou guerrilovou válku. S přispěním významných vojenských úspěchů Che Guevary vítězí v lednu 1959 Revoluce a vlády se ujímají vzbouřenci v čele s Fidelem Castrem. Zestátněním hospodářství, komunistickým smýšlením a orientací na SSSR brzy ztrácí sympatie USA, které Kubě vyhlašují hospodářské embargo. V roce 1961 proběhl pokus o invazi protikomunistických povstalců v Zátoce Sviní, zfušované povstání bylo poraženo. Snaha o umístění sovětských jaderných raket na Kubě vede v roce 1962 k tzv. Kubánské krizi, která byla na hraně celosvětového konfliktu, a k politické a hospodářské izolaci. Ta se v 90. letech ještě posílila, neboť rozpadem socialistického bloku ztrácí Kuba značnou část hospodářské podpory, nastává tzv. "Zvláštní období", a orientuje se na spolupráci s Venezuelou a Čínou. Fidelovi se s přibývajícím věkem podlamuje zdraví, od roku 2006 přejímá postupně vládnoucí funkce jeho bratr Raul. Od roku 2010 dochází k ekonomickým reformám, a zmírňování tuhého režimu, byť velmi pomalu. Začínají zlomky soukromého sektoru, Kubánci mohou cestovat, od 2015 polevují sankce USA…
PS: Dva měsíce po našem návratu (listopad 2016) zemřel Fidel Castro, bylo mu 90 let.

 

 

PENÍZE A CENY   (RADY A POSTŘEHY)

 

Peníze lze měnit ve směnárnách - CADECA (Casa de Cambio), jsou na letišti a v každém (turistickém) městě, musí se jen trpělivě vystát pomalá fronta. Nebo prý v bankách a hotelech, ale to jsme nezkoušeli. Nejlépe je rozměňovat EUR, z USD si strhávají slušné desátky. Lze také v pohodě vybírat z bankomatů, jsou i v menších městech typu Baracoa a Viňales, ale kurz je o něco horší než při směně z EUR, proto je výhodnější hotovost. Kubánci mají dvojí měnu, pro cizince je konvertibilní peso (CUC, čti kuk, = 1 USD), ve směnárně lze vyměnit i kubánské peso národní (CUP, = cca 1 Kč). Po turistech chtějí všude CUC (ubytování, doprava, výlety), v kamenných obchodech se dá platit oběma měnami (ceny jsou uváděny dvojí, zpravidla 1 CUC = 24 nebo 25 CUP), ve stáncích s občerstvením pro místní, pekárnách, apod. se dá platit pouze CUP. CUP jsou právě výhodné na místní pizzy, placení wc, atd., dá se tak dost ušetřit. Místní, co se nedostanou k turistům a CUC, žijí velmi skrovně. Ceny v CUC jsou srovnatelné se střední až západní Evropou, cestování pro cizince tedy není na Kubě nijak levné. Často jsou i ceny dvojí - vstupy, doprava - pro turisty v CUC, pro místní v CUP, mimo slabší měny bývá ještě menší i cifra. Rozhodně chce alespoň trochu umět španělsky, mimo větších zážitků to i ušetří (možnost smlouvání, nakupování v místních prodejnách, atp.).

 

Orientační ceny, rok 2016:

CUC
Balená voda 1,5l 0,7-2 Bus Santiago-Baracoa 15
Balená voda 5,0l 1,9-3,0 Bus Santiago-Trinidad 33
Cola, Sprite 0,33l 1-2 Bus Havana-Viňales 12
Rumový mixdrink (mojito a 20 dalších) 3 (1,5-4,0) Taxi Trinidad-Viňales 40-45
Pivo 0,33l 1-2 Taxi Havana-Viňales 15-20
Jídlo restaurace (špagety-mořské plody) 3-12 Taxi letiště Havana 20-25
Bydlení-dvoulůžák, casa p., klima /2os.  20 (15-30) Bici taxi, taxi po městě 2-8
Snídaně v casa particular 3-5 Kolo /1den 3-4
Večeře v casa particular 8-10 Výlet NP Humboldt (Baracoa) 24
Karta internet /1h 2 Výlet El Yunque (Baracoa) 18
Pohled 0,75 Výlet Caburní (Trinidad, s obědem) 30
Známka do Evropy 0,75 Výlet Cayo Levisa (Viňales, sendvič) 29
Rum bíly 3letý 0,7l 5,55 Výlet na koni (údolí Viňales) /1h 3-6
Rum tmavý 3-5tiletý 0,7l 6-8 Bus hop-on hop-off Viňales /1den 5
Rum tmavý 7miletý 0,7l 17 Vstup pevnosti (Havana, Santiago) 3-6
Doutník 1-xx Vstup Muzeum revoluce (Havana) 8
       
CUP
Pizza malá sýr 5 Houska se sýrem/šunkou 10
Pizza malá šunka/chorizo 10 Chleba v pekárně 5
Pizza větší 30-80 Wc 1

 

Náš rozpočet na 16 dní / 1 osoba:

  České koruny CUC CUP Celkem CZK Pozn.:
- Není započítáno: průvodce, léky, zdravotní pojištění, očkování, vybavení a jiné dlouhodobé víceúčelové investice

*) Příliš jsme nešetřili, stále jídlo v restauracích, snídaně v casa particular, atd.
**) rumové mix drinky by šlo rozhodně omezit :-)
***) Výlety zahrnují i složku dopravy a jídla - NP Humboldt (celkem 24CUC), NP Topes de Collantes (30CUC), Cayo Levisa (29CUC), atp.
Jídlo a nealko *) 50 270 98  
Alkohol **)   144    
Doprava   184 5  
Ubytování   150    
Vstupy, výlety, průvodci ***)   181    
Pohledy, drogerie, wc, net, bakšiš, atp.   15 17  
Celkem  50 944 120  
Celkem CZK 50 23 553 125 23 603
Kurz 1 24,95 1,04  
Stráveno dní   16  
CZK na den    1479,9  
Letenka Havana-Baracoa 3 932     3 932
Turistická karta (~vízum) 750     750
CZK na den vč. místního přeletu a tur. karty   1767,8  
Dárky a suvenýry   48   1 198
Letenka Praha-Havana 16 268     16 268
Celkem CZK       45750

 

 

DOPRAVA   (RADY A POSTŘEHY)

 

Doprava po Kubě je pomalá, silnice jsou nekvalitní, železniční síť řídká a nespolehlivá. Jelikož byl plán projet celou zemi, zvolili jsme na východ přelet. Chtěli jsme letět až do Baracoy, což bylo o něco dražší než do Santiaga, nicméně za ušetření 5h v autobuse nám to stálo. Nakonec se to ale stejně nepodařilo, neboť nám ráno na letišti řekli, že let do Baracoy je zrušen, poletíme do Santiaga a zbytek dojedeme autobusem. Když jsme se ohradili, že se nám to takto rozhodně nelíbí, řekli, že se můžeme vrátit do centra Havany do hlavní kanceláře Cubana Air, tam si stěžovat, a že nám (možná) vrátí peníze. To ale nebylo moc řešení. Pak mělo ještě letadlo do Santiaga 1,5h zpoždění, takže místo v 9 ráno jsme do Baracoy dorazili ve 4 odpoledne s čekáním na letišti a trmácením v buse :-/ Není dobré jet opačným směrem a spoléhat na odlet z Baracoy v posledních dnech dovolené. Na Kubu jsme letěli tam s Air France, zpět s KLM, KLM má výrazně lepší služby a pohodlnější letadla.

Autobusy pro turisty jsou komfortní a moderní (čínská výroba Yutong), je v nich dost místa, jsou klimatizované (často až moc), nevýhodou je vyšší cena, a že je třeba si lístky raději předem rezervovat, zejména v sezóně. Ale s tím mimo front není problém, pak vše funguje dobře a i noční přejezd Santiago-Trinidad byl super. Pozor na zimu z klimatizace, teplé oblečení nutné. Zavazadla se předávají předem do okýnka, pak se o ně starají zaměstnanci, vydávají se na lísteček. Dobře funguje autobusová společnost Viazul (dále např. Transtur), jezdí mezi turistickými destinacemi.

Alternativou (zejména při více lidech) k autobusům jsou (sdílené) taxi, nemyslím ty pro místní - collectiva, ale turistické kanceláře je nabízejí, nebo v turistických místech přímo řidiči na ulici. Jsou o něco dražší než autobusy, ale zase jsou rychlejší, flexibilnější, vyzvednou vás na hotelu a vezou až k hotelu, což je další ušetření času a i peněz. Místní na autobus a taxi povětšinou nemají, jezdí tzv. collectivy, náklaďáčky, do kterých se na krytou korbu vejde nevídaně lidí. Anebo stopují, výpadovky z měst a dálnice jsou obsypány mávajícími lidmi, často s bankovkami v ruce, hodiny čekají na stopu.

Na výlety jsme občas využívali balíčky od cestovek zahrnující i dopravu, většinou ji zajištují moderní klimatizované zahraniční vozy. Sami na kratší výlety jsme jeli usmlouvaným taxi, dobrá alternativa, když nemá člověk vypůjčené auto. Jezdí buď americké bouráky, okouzlující fára z padesátých let (do r. 1959) - Ford, Chevrolet, Pontiac, Buick… - pro nás zážitek! Anebo staré Lady, Žiguly, Moskviče nebo relativně nové (10let staré) Peugoty a Fiaty. Po městě totéž nebo cyklorikši. V Trinidadu jsme si půjčili kola, žádná extra kvalita, ale měla i řazení a byla spolehlivá. A velmi častý dopravní prostředek jsou také koňské povozy.

Doporučuje se si půjčit auto a projet Kubu po vlastní ose, ale půjčovné je drahé + pojištění (55-70CUC/den), k tomu benzín, naskáčou náklady i za parkovaní (to je všude 1-2CUC) a silnice jsou nekvalitní (dálnice je jenom v západní půlce a i ta je s velkými dírami, hrbolatá, nemá svodidla uprostřed, tak se přejíždí napříč a odbočuje, jak se komu chce, využívají ji i povozy a cyklisti, motá se plno stopařů, také časté policejní kontroly, a občas honák žene napříč stádo krav) a značení řídké. Takže se sice člověk dostane kamkoli (i do velmi odlehlých koutů), ale výrazně pomaleji než taxíkem (místní se dírám v silnici umí mistrně vyhýbat a vědí, kde si dovolit jet jak rychle) a srovnatelně jako autobusem. A vzdálenosti jsou obrovské, je náročné projet celý ostrov autem. Tak nevím, ve dvou se určitě nevyplatí, ve čtyřech je sporné. Radši si v buse zdřímnu a přečtu, co dělat dále, než se po x hodinách vyhýbání dírám, stopařům a povozům vysypat unavenej z auta. Půjčení auta na delší dobu než den se doporučuje objednat předem.

 

 

UBYTOVÁNÍ   (RADY A POSTŘEHY)

 

Ubytováni můžete být v hotelech nebo Casa particular. První jsme nevyužili (může být všeho druhu až po all incusive včetně chlastu v přímořských resortech), druhé je ubytování v soukromí u místních, kdy pronajímají plus mínus 2 pokoje v rámci svého bytu. K ubytování cizinců mají oprávnění státu (povolený druh podnikání), odvádějí mu značnou část příjmů, a označené jsou modrým znakem, asymetrickým "I" či kotvou nebo co to je, se zaoblenou stříškou. My vždy měli klimatizaci a ještě nějaký větrák navíc, vlastní koupelnu, sprchovou hlavici i s luxusním ohřevem (není však moc potřeba), vždy velké čisté ručníky, prostěradla (někde i deky) na přikrytí, každý den uklízeli, bývá lednice (často i s vodou, pivem a nealkem, které jde koupit). Domácí jsou různého typu, všichni se snaží nabízet další služby (jídlo, výlety, dopravu), ale liší se v zištnosti, viz dále.

Někde psali, že minimálně na první den je nutno mít zarezervované ubytování předem (nakonec na letišti nekontrolovali), tak jsme sháněli na první 3 noci v Havaně. Na poslední chvíli, týden před, hledali jsme přes http://www.havanacasaparticular.com a http://www.BBInnVinales.com (ještě např. existuje http://www.cubacasas.net a http://casaparticularcuba.org) nějaké nejlevnější za 20-25CUC/noc. Odmítali nás, a že můžeme zkusit jiné, ale výrazně dražší. Tři dny před odletem nám potvrdil jediný - Pepe, bylo to nejlevnější za 20CUC/noc. Jeli jsme tam a vše skvěle vyšlo, Pepe bydlí na perfektním místě přímo v centru Staré Havany (Pepe's Rooms, Calle Habana # 459, e/ Lamparilla y Obrapia, http://www.havanacasaparticular.com/properties_details.asp?id_hotel=75) a patří mezi ty lepší domácí. Když něco nabízí, tak to má přidanou hodnotu, např. na letiště zařídil odvoz za 20 (oficiální je 25, přes net nabízejí 30), poslední den nás nechal zdarma sám od sebe na pokoji až do 14h času odjezdu, snídaně (za 5CUC) má obrovské a takřka neomezené až se stůl prohýbá a pořád něco doplňuje, a vlastě nám zařídil veškeré další bydlení. Lze jen doporučit, Pepe je super chlapík, na vše se dá zeptat a dobře s ním pokecat.

Když jsme odjížděli do Baracoy, Pepe nám dal pytlíček vizitek a adres ubytování po celé Kubě, moc na doporučení nejsem, raději si vše hledám sám, tak jsem tomu nevěnoval příliš pozornost, navíc bylo půl 5 ráno. Ale byl nám zrušen let a místo v 9 ráno na letiště jsme přijeli ve 4 odpoledne na autobusové nádraží, kde čekal rikšák s cedulkou s našimi jmény a hlučně nás naháněl. Tak jsme s ním za tu neuvěřitelnou snahu jeli, odvezl nás na adresu doporučenou Pepem, k Margaritě a Antoniovy (Maceo 211, Baracoa) a bylo to nejlepší ubytování na Kubě a nejlepší domácí. Oba velmi příjemní a starostliví (ale ne dotěrní), pokoj perfektní s terasou a výhledem, super snídaně za 4 CUC, skvělá večeře, zadarmo nám Antonio vystál frontu na nádraží a rezervoval bus do Santiaga, atd. Díky této perfektní zkušenosti jsme pak Pepeův řetězec doporučení využívali i dále, když jsme odjížděli z Baracoy, řekli jsme domácím v kolik a kam a v Santiagu de Cuba na nádraží nás už automaticky s cedulí čekal Carlos. Předcházela nás cena 20CUC za pokoj, kterou jsme všude platili, i když by chtěli někteří víc. Carlosův pokoj byl trochu zasmrádlý, bez oken a snídaně slabší, i Carlos nebyl úplně sympaťák, ale byli jsme tam jen noc. V Trinidadu paní z Pepeova řetězce měla plno, tak nás dohodila kámošce, opět super pokoj na střeše s terasou, dobré snídaně, a když jsme nic navíc nechtěli, nic nám necpala. Pak do Viňales, Casa Basita, tam trochu slabší, podlá baba šéfovala dvorku s několika domečky s pokoji pro turisty, my sice byly úplně vzadu s vlastní teráskou a přímo se o nás starala mladší a příjemnější paní Miladis, a pokoj byl dobrý, ale co nám stará baba dohodila za dopravu a výlety, tak to vždy bylo o něco dražší než bychom si zařídili sami v centru. Takhle si služby domácích úplně nepředstavuji, zas jsme ji ale zkrouhli na snídaních a platili jen 2,5CUC za jednu.

Ubytování byla vždy relativně blízko centra, v pohodě v dochozí vzdálenosti. Vybavení nadstandard, viz výše. Domácí nám vždy dohazovali (kontaktovali je, ať na nás čekají) ty samé ubytování, co nám na začátku předepsal Pepe a Pepe se pak na konci vyptával, jak jsme byli spokojeni, skvělý systém. Měli jsme i adresy Cas v Cienfuegos, Santa Claře, atd. Asi kdyby na začátku nebylo ubytování super, bychom řetězec přerušili, a hledali si sami na místě, ale takhle jsme ho využili zcela. Jinak bydlení lze domlouvat napřímo, obcházet Casy, nebo na nádražích a v centrech je plno nabízečů, kteří (občas až moc dotěrně) ubytování cpou. Někdo rezervuje předem přes české či německé cestovky nebo napřímo přes internet. Cena 20CUC/pokoj je hodně dobrá, nižší se těžko sežene, a to my ještě byli mimo hlavní sezónu.

Casy particular nabízí dobrou domácí kuchyni a jídla je plno. K snídani (využívali jsme skoro vždy) je hromada ovoce, vajíčka v úpravě na přání (omeleta, volské oko, …), pečivo, máslo, sýr, salám, marmeláda, jinde med, někde napečený sladkosti (buchtičky), čerstvě vymačkaný džus, čaj, káva a mléko, čokoláda podle místa. Večeři připraví dle objednávky, jaké maso, jakou úpravu si přejete, my měli dvakrát (Baracoa, Viňales). Cena je odvislá od typu masa a spíše vyšší, ale zas je včetně polévky, pití (čerstvý džus), zákusku.

 

 

JÍDLO, NAKUPY, NET, CO S SEBOU   (RADY A POSTŘEHY)

 

Jídlo: Na Kubě nevaří žádná typická jídla. V turistických restauracích vaří všechno, masa všeho druhu, saláty, i těstoviny a pizzy. Nám nejvíc chutnaly ryby a plody moře, které jsou čerstvé a je jich hodně. Hodně bylo vždy všeho, zejména příloh, ty dělají pestré, k masu na jakýkoli způsob byla vždy rýže bílá nebo rýže s fazolemi (moros y cristianos) a plno zeleniny a ovoce - opečené brambory, avokádo, okurky, rajčata, salát či zelí, fazole samostatně, opečený banán, ananas, atd. Typický pokrm má pouze Baracoa, maso dělají v (výborné) kokosové omáčce. Obsluha restaurací funguje v pohodě, už žádný socík. Restaurace občas účtují 10% za servis, což je teda dost! Na ulici jsou stánky s občerstvením, kde lze koupit (často velmi levně za CUPy) pizzy a housky obložené sýrem, šunkou nebo sýrem a šunkou, občas je i toastují, nebo hamburguesy. Snídaně a večeře lze mít v Casa particular, a velmi luxusní, viz Ubytování. Občas nám zabublalo v žaludku, ale zdravotní problémy žádné.

 

Nápoje: Pitná voda na Kubě z kohoutku neteče. Pokud se člověk moc nesnaží, balená je velmi drahá, 1,5l za 1,5-2,0CUC a někde mají dokonce jen 0,5l lahve. Chce to myslet na vodu dopředu, kupovat v supermarketech, kde lze 1,5l koupit za 0,7CUC, občas mívají i 5,0l za 1,9 nebo 3,0CUC, ty jsme si pak přelévali. Pro velkou úsporu by šla desinfikovat voda z kohoutku, ale to jsme nedělali. Nealko limonády mají místní nebo mezinárodní, pivo místní (Bucanero, Cristal) nebo mezinárodní, ale moc jsme nepili. Oblíbili jsme si rumové koktejly, nejradši ty citronové - Caipirinha, Ron Collins, Daiquiri - jsou nejvíc osvěžující. Když neměli, tak jistota je Mojito. Občas něco sladšího jako Trinidad Colonial, Havana Special, Banana Daiquiri či Piňa Colada. Cuba Libre nás moc nebralo, Cubanito s rajčatovým džusem nám nechutnalo. V Trinidadu typická Canchanchara s medem nebyla do vedra také ideální. Koktejly standardně stojí okolo 3 CUC, na méně frekventovaných místech nebo při happy hour lze klidně koupit i za 1,50. Dost jsme se rozpili, takhle jsem žádnou dovolenou neprochlastal, nejdříve tak 2-3 drinky denně, pak i 5. A že rumem nešetří, jsou to slušné dávky a ještě na sluníčku to zabírá pořádně. Nešetří ani s cukrem, ale nepoužívají hnědý třtinový, ale obyč bílý. Rum do koktejlů je bílý, v restauracích nabízí i panáky tmavého, to jsme pro vedro nikdy nezkusili, ale přivezli si lahve domu.

 

Typickými suvenýry z Kuby jsou rum, doutníky a káva. Z východu země pak čokoláda. Kubánský rum má dlouholetou tradici, která je úzce spojená s pěstováním cukrové třtiny. Otroci na plantážích se naučili zpracovávat odpad z cukrovarů a vyráběli si alkohol prapodivné barvy i chuti, k dokonalosti výrobu pak dovedl Facundo Bacardi. Po revoluci a znárodnění o své palírny přišel, ale tradice na Kubě pokračuje dál pod značkou Havana Club, značka Bacardi se přesunula do Portorika a na Bermudy. Jednoletý bílý rum se stal základem mnoha míchaných koktejlů, víceleté rumy, různě staré, se pijí čisté. Kvalita kubánských doutníků je známá po celém světě, základem je kvalitní tabák, který roste od listopadu do března na západní části ostrova v oblasti Pinar del Rio, kde je počasí a rudá půda ideální pro náročné pěstování. Doutníků je mnoho druhů, liší se délkou, průměrem, zakončením a následně i cenou. Kuba produkuje i úžasnou kávu, Kubánci pěstují jednu z nejlepších Arabik na světě. Káva je výjimečná tím, že roste v unikátním prostředí, v 1000 metrech nad mořem, většina v horách Sierra Maestra na jihovýchodě ostrova (nejlepší je Turquino), ale plantáže lze najít také v okolí Baracoy a Trinidadu.

Rum mají po celé Kubě levný, v každém obchodu jich je dostatek, ceny všude stejné (jak potraviny, tak obchod v muzeu rumu, nebo i na letišti), jen je problém sehnat menší flašku než 0,7l. Doutníky nabízejí místňáci ve městech na ulici, toho jsme nevyužili, prý jsou často mixlé banánovými listy. Oficiální obchody mají drahé doutníky, min. 3 CUC za kus a výše. Asi nejlepší je kupovat přímo na plantážích ve Viňales nebo v oficiálním obchodu za městečkem La Casa del Veguero, kde mají i kus za 1 CUC, kvalitu úplně nerozpoznám, ale nebyly špatné. Kávu nabízejí na plantážích a v oficiálních obchodech. V Baracoe a okolí vyrábějí výbornou čokoládu a všude ji tam prodávají, když jsme ji ale chtěli sehnat v Havaně, není to možné, v obchodech mají jen mezinárodní značky, a i když jsme se ptali místních, říkali, že se nedistribuuje, velká škoda. Limity na vývoz z Kuby nejsou tak přísné jako na dovoz do EU, ty jsou 1 litr tvrdého alkoholu a 50 doutníků na osobu. My přivezli tekutin o málo více a v pohodě.

 

Nakupování: V supermarketech a potravinách mají z výše uvedeného jen rum. Toho bývá největší a nejplnější regál celého obchodu. Pak je trocha konzerv a sklenic se zvařovanou zeleninou, pár kusů drogerie chabého výběru, a pak už jen několik prázdných regálů. Když je štěstí, mají třeba i pitnou vodu. Na ostatní jsou specializované obchody, vše zvlášť, plno lékáren, a pak občas neoznačené dveře, kde mají mouku a rýží (stále funguje přídělový systém na lístečky), chleba, sladké pečivo, atp. U vstupu do obchodu je vždy dveřník, který vpouští lidi dovnitř, a při odchodu kontroluje zboží dle účtu.

 

Internet je hodně omezen. Asi se rychle mění a brzy bude třeba jinak, protože před pár lety byla situace ještě horší, ale nynější stav rozhodně neodpovídá současnému standardu, kdy je wifi už takřka v každé restauraci a ubytování i v nejzapadlejší himalájské či pralesní vísce. Na Kubě státní telekomunikační společnost Etecsa prodává karty s heslem, mají své pobočky, kde se musí vystát dlouhá fronta s mnoha místními. Tedy ne fronta, ale chaotický chumel, ten funguje tak, že se na hlas zeptáte: "El último?", tedy kdo je poslední, a pak se ho držíte a jdete za ním. Místní pořadí navzájem celkem respektují, ale turistu chtějí předběhnout (podobné fronty jsou na lístky na autobus, do směnáren, atd.). Úřednice uvnitř nikam nespěchají, víc spolu drbou než přezíravě obsluhují, takže to moc neodsejpá. Pak jsou ve městě místa, kde je signál, snadno se poznají podle shluku lidí s telefony a počítači, míst je dost, ale nejsou moc velká. Tam se pak dá prostřednictvím jména a hesla přihlásit na wifi, odečítají se přesně prosurfované minuty, a spojení je vcelku rychlé. My měli kartu na 1h za 2CUC, prodávají i 5h, apod.

Roaming funguje bez problému, jen nejsou data :-) Zásuvky jsou všehochuť, nejčastěji americké, občas i evropské, napětí většinou 110V, některé 220V.

 

Seznam co s sebou, viz odkaz. Vůbec jsme nepotřebovali teplé oblečení, žádné dlouhé kalhoty, dlouhá a teplá trika, zavřené boty, bunda ani náhodou, spacák či přikrývka nejsou v Casách potřeba. Resp. ano, pouze v dopravních prostředcích, kde chladí až k 15ti stupňům, se hodí dlouhý rukáv a nohavice, a deka z letadla. Takže batohy jsme měli malé a lehké, super. Hodí se plavací brýle, na šnorchl jsme si půjčovali, ale pro náhodné rychlé koupání stačí obyč do bazénu, nějaká rybka je skoro všude. Počasí: Bylo teplo, na slunci vedro, i když jsme tam byli přelom srpen-září, slunce bylo řezavé a chce se to mazat a dlouho se mu nevystavovat. V tom období je hurikánová sezóna, za nás bylo lehce ovlivněno severní pobřeží, kde první dva dny v Havaně bylo zataženo a občas přeháňka, a ke konci ve Viňales a zase v Havaně bylo dopoledne jasno a odpoledne se začalo zatahovat, hřmět a občas přišla průtrž. Na jižním pobřeží nic, u Trinidadu občas odpoledne v dálce bouřky, ale jinak teplo, vedro, člověk se pořád potí, na slunci jako zvíře a pot teče po tváři a těle v potocích. Časový posun je -6 hod.

 

Pro vstup na Kubu je vyžadováno vízum, resp. turistická karta (tarjeta del turista), za 750Kč, k vyřízení na ambasádě v Praze. Prý je povinné mít cestovní pojištění a zajištěné ubytování předem (alespoň na první den), ale u nás ani jedno na letišti nekontrolovali. Na Kubě je bezpečno. Občasná je sexuální turistika, k vidění je běloch/běloška s mladým/-ou místňákem.