MORAVIAMAN 2014 – IRONMAN RUTINÉRSKY


Účastnil jsem se jenom proto, že jsem byl přihlášen. A přihlásil jsem se v lednu s očekáváním výtečné formy. Avšak trénink byl ve skutečnosti ledabylý, navíc přerušen dovolenou a nemocí, výsledek generálky Czechman pak byl logicky zcela tragický. Ani se mi tedy na Moraviamana moc nechtělo, ale občas je třeba v realistickém a materialistickém světe udělat něco zcela nesmyslného, zhola zbytečného...

 

Příjíždíme s Džonym ke Štěrkovišti v Otrokovicích až v 8 večer, odprezentoval nás brácha. Nekoná se tedy ani tradiční večerní rozjížďka a rovnou přecházíme v předzávodní večeři. Ta i spaní naopak jsou tradičně v old school stylu - po studených párcích s kremžskou hořčicí, vejcích natvrdo a zteplalých Svijanských mázech (já 3ks) na zemi u auta s vohuleným pankovým CD jdeme spát do stanu jak študáci.

              

Ráno vstávat v 6, za perfektního komentování Standy Bartůška a Pepína Svobody připravit věci do depa a v 7 start. Neumělá prsa v potrhaném těsném neoprenu v kombinaci s podprůměrnou kondicí znamená plavání jak leklej úhoř. Kraulaři hned zmizeli, a pak mě několikrát přeplavávali (závodníků bylo tentokrát hodně - 250 jednotlivců, pak 250 štafetářů). Vzdálenost bez konce! Mezi 2. a 3. kolem (ze 3) se rozvážně zastavuju na močení do vody, lidi mě ze břehu povzbuzují, ať pokračuju, asi si myslí, že už nemůžu. Tempo za tempem, čumění do vody, a čekání na poslední tempo. Rozvážná koupačka nakonec trvá 1:43, vylejzám na chvostu, 15. od konce.

V klidu se převlíct, na kolo se vydávám výletnicky. Letos najeto jen 900km, oproti jindy polovička. Na rozdíl od ostatních je ale velmi příjemné pojetí no stress s výsledným časem. Je zataženo, chladno, krájím kilometry. Na 55. však defekt! Výměna duše ok, ale nějakej mírně jinej ventilek, kterej není kompatibilní s těsněním mojí minipumpičky, resp. foukám všude okolo jen ne do duše. Několikanásobnej neúspěšnej boj. Kua, jal jsem se tedy půjčit si vercajk od jinýho cyklisty, ale jednak jich tam zrovna moc nejede, pak na mě dost kašlou, ani kolemjedoucí strejc pumpičku nemá. Trvalo notnou dobu, než se zadařilo, ještě s prologem s nějakým anglánem, kterej mi sice pumpičku ochotně půjčil, ale se záhadným systémem nafukovaní v ose pumpy, která se nevešla mezi výplet, nebo jsem to nepochopil. Ztráta reálně 20-25min a zbytek na chabě nahuštěným zadním kole.

              


Pokračuji, kombinace bídného plavání a defektu mě definitivně zařadila mezi šedivé šedesátníky a holky druhé kategorie (ty nejlepší by mě sfoukly i za mé nejvyladěnější formy) trpělivého strojového tempa. Nicméně ani jednu skupinu se mi nedaří příliš předjíždět. Stravuji se zejména toasty a párky v rohlíku (hořčicí Moravané opravdu nešetřili), na kluka na konci občerstvovačky s tímto sortimentem se obzvláště těším vždy již 15km předem. Koncem 3. kola (ze 4) přechází příjemná projížďka v trápení, navíc vidět většinu lidí už na běhu a vichr k tomu nepřidá, kolo je moc dlouhý, nebaví. Ale přesto jsem udržel tempo 30km/h v čistým průměru, byť jen tak tak, což vzhledem k přípravě a poryvům větru v druhé půli vcelku spokojenost. Ale 6:29.

Depo komplet převlečení, najezení se, vypravit sms a na občerstvovačce do sebe leju asi 3 kelímky nealka piva. Párky je třeba spláchnout něčím jiným než ionťákem. Rozběh kupodivu v pohodě, vždy dříve jsem se první 2km lámal v pase a s bolestí v nohou zastavoval, teď jsem to bez problémů napálil hned od začátku. Potkávám Davida s Džonym v závěsu a vzdálenost k nim zkracuji, taky hojně předbíhám davy chodců a zkroucenejch v pangejtech, tak to peru, co to jde. Napomáhá podmračené počasí (na rozdíl od předchozích tropických ročníků), u cíle povzbuzování atraktivních fanynek a zábavné kecy neúnavných spíkrů, a také nechuť strávit na trati přes 13h. První běžecký okruh za 1:01, druhý 1:00, byť je ve vzdálenější půlce profil dosti zvlněný. V půlce 3. kola (ze 4) naposled potkávám D+D, trochu ztrácím motivaci a nohy taky už začínají dřevěnět, ale důstojně jsem to dobombil v čase běhu lepším než oni dva a běh mě po celou dobu bavil. 4:08. Hlava zafungovala, na rozdíl před 14ti dny, kdy jsem na Czechmanu měl půlku za 2:08.

              

Dokončil jsem. A s úsměvem! Slupnout hromadu rizota, před Brnem dva Big Macy, v Humpolci na pivních slavnostech 4 Bernardy, 3 zelený, a křepčit do 2...

12:27 žádnej zázrak, ale vzhledem k nepřípravě (3týdenní dovolená v dubnu se nekamarádí s životní formou v červnu) dobrej běh a nebejt defektu, mohl jsem si zapsat svůj druhý nejlepší čas. Každopádně poměr odtrénovaná doba vs. výkon absolutní vítězství! A další ironman odškrtnut.